More selected projects

Igor Fait:
Brněnský patriot

Jaká jsou vaše nejoblíbenější místa v Brně?

Mým nejoblíbenějším místem je samozřejmě domov. Narodil jsem se na starém Brně a nyní žiji v Pisárkách. Jejich malebnost mám opravdu rád. Dalším mým oblíbeným místem je část Brna okolo ulice Grohova, které pro mne má bohémský nádech. Drobné kavárny a malé obchůdky mi evokují Francii.

Na Brně oceňuji jeho gastronomickou scénu. V současné nabídce naleznete kvalitní restaurace i bary, které svou kvalitou konkurují světovým podnikům. Rád si zajdu posedět do centra, kupříkladu do Baru, který neexistuje, do Panda Cirkusu. Líbí se mi atmosféra na Jakubském náměstí. Obzvlášť v prvních jarních dnech, kdy se prostor zaplní mladými lidmi, studenty a náměstí žije.

 

Kam byste zavedl návštěvu? Která místa byste vyzdvihl nad ostatní?

Vzhledem k mé oblibě funkcionalistické architektury bych rozhodně volil Vilu Tugendhat, která je významnou památku nejen v kontextu České republiky. Dále určitě vila Stiassni, či nově otevřená Löwova vila. Praha se může chlubit velkým množstvím barokních památek, Brno oproti tomu nabízí mnoho staveb kvalitní prvorepublikové architektury. Dalším takovým příkladem může být areál výstaviště.

fait_02fait_02

Jaká zdejší kulturní událost vás nejvíce nadchla?

Nejvíc jsem byl nadšený z koncertu Rolling Stones, ale to už je hodně dávno. Bylo by opravdu zajímavé znovu zorganizovat koncert na takovéto úrovni, třeba U2. Z jiných kulturních akcí mohu jmenovat třeba Jazz festival. Nejsem velkým milovníkem klasického jazzu, avšak dokážu ocenit vysokou úroveň tohoto festivalu. Sportovním zážitkem pro mě určitě byla nedávná výhra Komety Brno ve finálové sérii play off extraligy. Brno je hokejovým městem se silnou tradicí v tomto sportu.

 

Kterých osobností Brna si vážíte?

Miluji výtvarné umění, takže z historické éry bych rád jmenoval Antonína Procházku, kterého rád sbírám. Jistou volbou pro mě je Leoš Janáček, kterého si velmi vážím. Milan Kundera, který se sice proslavil až za emigrace, ale na své brněnské kořeny nezanevřel. Ze současníků rozhodně Libor Zábranský, bez kterého by brněnský hokej nebyl na tak vysoké úrovni. Další sportovní osobností, která si zaslouží být jmenována, je dozajista Jan Bobrovský, basketbalový trenér, jenž je uveden i na čestné listině zasloužilých mistrů sportu. Zdejší basketbalové týmy pozdvihl na vysokou úroveň.

Z řad podnikatelů je těžké vybrat jen některé zástupce. Kupříkladu brněnská firma AVG Technologies CZ, s.r.o. založená skupinou podnikatelů stojí za jmenování. Dále určitě špičkový projekt Jetsurf, jehož iniciátorem je Martin Šula. Brno má velkou sílu ve kvalitních IT firmách na světové úrovni. Významnou osobností zdejší kultury je pro mne Dagmar Pecková, operní pěvkyně.

 

Jste známý jako milovník umění. V Brně mnozí z nás navštívili galerii s vaším jménem....

Umění je velmi náročná disciplína na čas. Abyste tomu rozuměli, musíte jezdit po výstavách a aukcích, aktivně se umění věnovat. Pro člověka, který podniká je toto nereálné. Abyste po odborné stránce nebyl k smíchu, měl byste si najmout lidi, kteří se umění věnují. Proto vlastně vznikla i Fait Gallery. Ta zaměstnává lidi, kteří umění opravdu rozumí a fungují jako moji poradci při rozšiřování sbírky. Na jejich doporučení dám, avšak obraz se musí líbit i mně subjektivně. Galerie je dozajista nejen pro turisty zajímavou atrakcí Brna. V současné době vystavuje významného umělce Milana Grygara a jeho výstava nemá v Čechách obdoby, neboť nevystavuje tak často. Je to umělec světového formátu.

Dříve jsem zaměřoval svou sbírkou na prvorepubliková díla, protože jsou má oblíbená. Ta obliba zůstala, avšak ceny obrazů se již vyšplhaly do částek dle mého názoru neadekvátních. Pomalu začínají dosahovat cen světových umělců. Pochybuji že se z Procházky či Fily stane umělec uznávaný světově. Spíše je řadím mezi interprety známé především v Česku a Rakousku. Díky odborníkům v galerii jsem svůj zájem přesměroval na poválečné a současné umění. Do sbírky nyní nakupujeme současníky Karla Malicha, či Milana Grygara nebo Lubomíra Typlta. Mladé umělce, kteří jsou vybraní mými odborníky, nakupujeme také. Dáváme jim šanci proniknout dále do povědomí veřejnosti.

 

Další vaší láskou je funkcionalistická architektura. Máte v této oblasti sen, který byste si chtěl splnit?

Funkcionalismus osobně mám rád pro jeho minimalismus, čistotu. Tento styl mi je blízký a je velmi spjatý s brněnským vývojem za První republiky. Funkcionalismus k Brnu zkrátka patří. Nikdy jsem se netajil svým zájmem o budovu hotelu Avion. Bohužel ten v současné době není ke koupi. Několik svých snů jsem si již splnil koupí budovy Zemanovy kavárny a její rekonstrukcí, přeměnou na restauraci Pavillon. Zde se podařilo výjimečné spojení mého oblíbeného architektonického stylu a velmi kvalitní kuchyně. Též funkcionalistická stavba kavárny Era doplňuje mé portfolio.

 

Můžeme si popovídat i o vaší sbírce aut?

Já auta nesbírám. Rád řídím a líbí se mi. Pokud bych auta sbíral, soustředil bych se na veterány, kterého však mám pouze jednoho a to Porsche z roku 1957. Spíše než bych auta sbíral, v nich rád jezdím a inklinuji k moderním vozům. Nepovažuji to za sbírkaření, ale za hobby a radost. Mám všechny své vozy rád pro jejich funkčnost, design, či příběh a podle počasí i nálady volím ten, se kterým vyjedu na silnici. 

 

Jak vidíte budoucnost Brna?

Nemohu se srovnat se současným politickým děním ve městě. Stále se plánují nová nádraží, stadiony, dopravní tahy.... ale stále se nic neděje. Ocenil bych osobnost, která takzvaně „bouchne do stolu“ a rozpohybuje sled událostí. Budoucnost Brna vidím jednoznačně v přestěhování hlavního vlakového nádraží ze současné polohy do plánované lokality, která již k tomuto účelu byla vyčleněna. Brnu to, dle mého názoru, pomůže v rozvoji centra i v napojení na rychlotrať což je velmi důležité. Nehledě na fakt, že k tomuto jsou již vyčleněny finance. Město si zaslouží víceúčelovou halu využitelnou nejen pro sport jako je hokej, ale i pro kulturní události. Nedostavěná dálnice do Vídně, což při chybějících šestnácti kilometrech nemůže být takový problém, je pro mě nepochopitelným oříškem. 

Obávám se, aby se Brno neuzavřelo okolnímu dění tím, že zde nebude spojení rychlovlaku a nedostavěná dálnice spojující nás s Vídní. Touto strategií odmítání modernizace by se z Brna mohlo snadno stát provinční město, které zaspalo dobu. Je potřeba tyto základní věci dokončit, aby se město „nakoplo“ k dalšímu vývoji. V Brně se velmi dobře žije, daří se zde nejen mladým lidem, ale i začínajícím podnikatelům a zavedeným firmám.