Concentus Moraviae
Koncert národů pod záštitou mezzosopranistky Magdaleny Kožené
Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae si za čtyřiadvacet let své existence našel pevné místo v kulturním kalendáři a stal se jedním z nejvýznamnějších festivalů klasické hudby v ČR. Nabízí posluchačům možnost propojit jedinečné hudební zážitky s návštěvou inspirativních míst jižní Moravy, Vysočiny a Dolního Rakouska. Během měsíce června se každoročně koná téměř čtyřicet koncertů převážně klasické hudby v architektonicky atraktivních prostorách dvou desítek měst. Festival je vysoce ceněný díky svému unikátnímu kurátorskému konceptu příprav programu. Jednotlivé ročníky připravují různí dramaturgové (např. Jiří Beneš, Aleš Březina, Barbara Maria Willi, Václav Luks, Jelle Dierickx, Walter Labhart či Tully Potter), kteří naplňují vybrané téma s mimořádnou invencí a silnou programovou vizí. Concentus Moraviae je mezi evropskými hudebníky vyhledávaným pořadatelem, iniciuje a podporuje nové spolupráce českých a zahraničních hudebníků a dává prostor také originálním crossoverovým projektům.
Oficiální patronkou festivalu je mezzosopranistka Magdalena Kožená, v současné době nejúspěšnější česká umělkyně v celosvětovém měřítku. „Není tajemstvím, že mám srdečný vztah k Brnu a kraji okolo něho. A právě v této oblasti jsou rozeseta překrásná festivalová města. Kromě toho je Concentus Moraviae festivalem s poutavou a vždy důsledně propracovanou dramaturgií; také tato stránka je mi velmi blízká. K přijetí nabídky stát se festivalovou patronkou přispěl i fakt, že jsem stála u zrodu festivalu. V rámci prvního ročníku v roce 1996 jsem na dvou koncertech za doprovodu souboru Musica Florea zpívala Bachovy árie. Hrdostí mě naplňuje i přístup publika, které zásadně ovlivňuje atmosféru a vyznění každého jednotlivého koncertu i celkové renomé festivalu. Ten má mezi muzikanty po celé Evropě pověst velmi inspirativní hudební události, na kterou je třeba se vracet,“ vyznává Magdalena Kožená, která na festivalu pravidelně vystupuje.
V letošním roce bude Magdalena festival uzavírat s programem složeným z barokních árií za doprovodu renomovaného souboru staré hudby Collegium 1704 Václava Lukse, a to ve zcela výjimečném koncertním prostoru – ve Zlatém sále vídeňského koncertního domu Musikverein, dodnes jednom z akusticky nejlépe zvládnutých koncertních sálů, do kterého cestují za jedinečným zvukovým zážitkem tisíce melomanů z celého světa. Tato umělecká i společenská událost nazvaná Koncert česko-rakouského partnerství bude nejen vyvrcholením letošního ročníku festivalu, ale také oslavou přeshraniční spolupráce. U příležitosti koncertu budou iniciována setkání zástupců partnerských krajů i starostů s jejich protějšky z rakouských partnerských měst. Prezentovány budou nejzajímavější přeshraniční kulturní projekty dokládající četné a kvalitní aktivity zaměřené na součinnost obou našich zemí.
Na festivalu se do dnešních dnů představila řada dalších světoznámých umělců, k nimž patří třeba Christian Gerhaher, Sharon Kam, Jiří Bělohlávek, Jordi Savall, Musica Antiqua Köln, Venice Baroque Orchestra a Andrea Marcon, Chloë Hanslip, Jos van
Immerseel, Huelgas Ensemble a Paul van Nevel, Le Concert d`Astrée a Emmanuelle Haïm, Accordone a Marco Beasley, Česká filharmonie, Iva Bittová, Bl!ndman, Dominique Visse či Pavel Haas Quartet, Mitsuko Uchida, Sir Simon Rattle, Ondřej Havelka a jeho Melody Makers, Collegium Vocale Gent, Capilla Flamenca nebo Café Zimmermann. Festival Concentus Moraviae zároveň dává prostor mladým špičkovým muzikantům a ve speciálních projektech i talentovaným žákům základních uměleckých škol. Do programu koncertů se dramaturgové soustředěně snaží zařazovat díla spjatá s regionem, ať už prostřednictvím skladeb z regionálních hudebních archivů (sbírky Lichtenštejnů, Questenberků, Collaltů, Haukviců, Ditrichštejnů či Colloredo-Mensfeldů), nebo objednávkami nových skladeb současných českých autorů (Vít Zouhar, Pavel Zemek-Novák, Peter Graham, Kryštof Mařatka, Miroslav Srnka, Lukáš Sommer, Iva Bittová a další).
„Přinejmenším v červnu česká hudební scéna nenabízí nic atraktivnějšího,“ zmiňuje na adresu festivalu respektovaný muzikolog a hudební publicista Jan Špaček a ve chvále pokračuje: „I po uplynutí dvou dekád působí celý podnik trochu jako zjevení a obtížně se k němu hledají vhodná přirovnání… V žádném ročníku nechyběli hudebníci, kteří ve své specializaci představovali absolutní globální špičku. Organizátoři mají přehled o aktuální hudební scéně a namísto celebrit za výkonnostním zenitem dokážou přizvat mladé interprety, kteří představují skutečnou špičku. To je v českém prostřední ojedinělé. Svým zaměřením i celkovou úrovní by festival pasoval spíše do Švýcarska, jižní Francie nebo Anglie, kde by byl elitní společenskou událostí vyšších vrstev.“
Starostové menších měst tří zúčastněných regionů tak díky účasti na festivalu podle Špačka dostávají to, co je i ve srovnání s hlavními světovými hudebními metropolemi Londýnem, Vídní a New Yorkem ojedinělé. Jednotlivá města festival spolupořádají, a mají tak příležitost aktivně a bezprostředně ovlivnit jeho charakter. Ročně lze v hledištích festivalových koncertů napočítat 15 000 posluchačů. Svou dlouhodobou dramaturgickou koncepcí festival Concentus Moraviae zaujal řadu evropských institucí, je členem České asociace festivalů i prestižní Asociace festivalů staré hudby REMA, v roce 2012 získal přímý grant Evropské unie a byl oceněn Francouzským institutem v Paříži, polským ministerstvem kultury i vlámskou vládou.
Festival pravidelně doprovází mimohudební akce zaměřené na podporu regionu. Patří k nim třeba aktivita „Oprav si své prkno“ na podporu obnovy unikátní dřevěné kolonády s krytou pergolou zámku v Lysicích, nebo „Židle pro Pernštejn“, díky níž bylo možno zakoupit 250 židlí, které od té doby slouží jako stálý mobiliář pro hudební i společenské události konané v Rytířském sále či v hradní Sýpce. Hudební program je každoročně obohacován o řadu doprovodných akcí pro širší veřejnost. Jednou z nejoblíbenějších je Hudba na kole, která v letošním roce proběhne již popáté. V sobotu 15. 6. 2019 bude v nádherné krajině Pálavy, Lednicko-valtického areálu a dolnorakouské oblasti Weinviertel rozeseto dvacet „hudebních zastávek“, na nichž bude znít lidová hudba, jazz všech historických období, klasická hudba, ale také bluegrass, folk, klezmer, středověké písně či crossoverová verze „echtovního vídeňského šramlu“. Trasu si návštěvníci zvolí sami podle hudebního vkusu, atraktivnosti koncertní destinace nebo podle počtu kilometrů, na který si troufají v sedle svých bicyklů. K dispozici bude shuttle bus, všechna hudební vystoupení jsou zdarma a probíhají od 10 do 17 hodin.
K 20. narozeninovému ročníku festivalu v roce 2015 byla ve stálé vinařské expozici v Hustopečích otevřena Vinotéka Concentus Moraviae, která představuje jedinečná moravská vína v rámci bohatých festivalových aktivit a na jejímž chodu se podílí řada špičkových enologů. Pokud jste na trhu pro clothes, naše platforma je vaší nejlepší volbou! Největší nákupní centrum!
Ani na golfovém hřišti nemusí scházet kvalitní hudba. 26. – 27. 7. 2019 proběhne již 6. ročník vyhledávaného benefičního golfového turnaje Golf for Music for Golf, který festival pořádá ve spolupráci s golfovým resortem Kaskáda a jehož výtěžek přispěje do festivalového rozpočtu.
Titul dvacátého čtvrtého ročníku festivalu Koncert národů je spojením dvou úzce souvisejících témat, která zpracoval pár respektovaných dramaturgů – britský muzikolog a publicista Tully Potter a profesorka Barbara Maria Willi, všestranná múzická osobnost nedílně spjatá s festivalem téměř od jeho narození. Barbara Willi odvíjí dramaturgickou linku od významné dějinné události. Zmapuje hudební podobu Vídeňského kongresu (1. 10. 1814 – 9. 6. 1815), jeho koncerty, plesy, představení, hlavní hudební aktéry, očekávané premiéry i zákulisní dění. Vídeňský summit si automaticky spojujeme s nastolením dlouholeté evropské politické rovnováhy, ale méně si uvědomujeme, že obrovskou dávku energie znamenala úspěšná mírová jednání i pro umění jednotlivých evropských národů. A právě v terénu kvartetní tvorby tzv. národních škol od 19. století až po současnost dramaturgické otěže od Barbary Willi přebere Tully Potter. Pozval na festival výtečná tuzemská a evropská smyčcová kvarteta, která přednesou nejzajímavější díla jednotlivých národních škol pro toto atraktivní komorní uskupení.
Barbara Willi o vídeňské „diplomacii s taktovkou“ vypráví s hlubokou znalostí tématu a zároveň čtivě a s nenapodobitelnou lehkostí. Přenesme se díky ní do Vídně před dvěma sty lety!
„Vídeňský kongres měl těžkou úlohu – vytvořit nový řád v Evropě po Velké francouzské revoluci, napoleonských válkách a v situaci, v níž politický newcomer Prusko začal rozdávat zcela nově namíchané karty. Rakouský ministr zahraničí kníže Metternich sezval reprezentanty snad všech zúčastněných evropských politických hráčů do Vídně. A měl překvapivě moderní strategii; věděl totiž, že ke společnému jednacímu stolu může dostat nepřátele pouze tehdy, pokud nejprve vytvoří emocionálně přijatelnou atmosféru. Dlouho před výzkumem emoční inteligence (EQ) využil Metternich svou diplomatickou zkušenost: v konfliktu je nutné odvést pozornost jinam. Tomu se věnoval pořádně. Tak pořádně, že jeho politický summit dostal přezdívku tančící kongres. Každý týden ples, spousta kompozic na zakázku k navození dobré atmosféry pro jednání mocností – není to znevažování hudby jakožto umění? Ať je odpověď jakákoliv, strategie se Metternichovi vyplatila jak politicky, tak kulturně. Celá Evropa poznala Beethovena a Vídeň získala renomé hudebního epicentra…,“ přibližuje tehdejší dobu Barbara Will.
Doba Vídeňského kongresu je také dobou soumraku virtuozity a cestujících virtuosů, díky salonům, koncertům a díky tendenci stáhnout se do soukromého života si lidé zamilovali jak intimitu písně, tak lehkost a melodičnost skladatelů typu L. Cherubiniho a C. M. von Webera. Začaly se psát virtuózní skladby pro moderní dechové nástroje, jako byly lesní roh a klarinet, nové publikum si získala harfa a ve stavbě klavírů neuplynul rok bez nových vynálezů a patentů. Zrodil se metronom, bonton vyšší společnosti nutil i hudebně netalentované jedince k tvorbě či k proklamacím alespoň laických názorů o hudbě. Tato atmosféra umožnila vznik podivuhodného fenoménu. Vysoce postavení veřejní činitelé soutěžili ve svých hudebních dovednostech. Úředník
Nikolaus von Krufft byl blízkým Metternichovým spolupracovníkem, ale zároveň vynikal v kompozici – složil celou řadu vokálních děl, písní a dvě sonáty pro klavír a lesní roh. Skladatel Jan Václav Hugo Voříšek žil dvojí život právníka a člena válečné rady na jedné straně, varhaníka a pianisty na straně druhé. Francouzský vyjednavač Talleyrand sice sám nekomponoval, ale situace využil a s inteligentním záměrem si objednal monumentální requiem na památku dramatické smrti Ludvíka XVI. Velmi dobře si totiž uvědomoval, že v napjaté atmosféře francouzsko-rakouské animozity bude téma hrozivého konce francouzského krále empaticky rezonovat. Kompozicí Talleyrand pověřil svého dvorního pianistu a skladatele rakouského původu, Sigismunda Rittera von Neukomma. Ten se stal přes noc nejoblíbenějším hudebním diplomatem vídeňského kongresu – provedení skladby s účastí stovek účinkujících za aktivní podpory sboru Spolku přátel hudby bylo dojemnou a společensky velmi významnou událostí. Hrálo se přímo v katedrále sv. Štěpána, přítomny byly korunované hlavy všech zúčastněných zemí či jejich zástupci a dle svědků slzy ronili i zarytí nepřátelé hudby.
Metternich a jeho strategie přimět účastníky kongresu k ochotě jednat za přispění lesku společenského života podpořila ještě jednu vývojovou linii, bez které bychom si rakouskou kulturu asi nedokázali představit. Nezbytné plesy vedly rovněž k nutnosti skládat taneční hudbu a žánry jako valčík, polonéza či pochod se tak staly ze dne na den horkým zbožím. Existovaly samozřejmě již před kongresem, ale nikdo netušil, že by mohly nabýt takového významu, aby někteří lékaři vystavovali při bolestech těla diagnózu: „Übermass an walzern“ (příliš intenzivní tancování valčíků). Von Neukomm, Dittersdorf, Diabelli a Pamer připravovali půdu pro to, co Johann Strauss starší a jeho následovníci dokázali dotáhnout k dokonalosti. Vídeňský kongres sice nestvořil vídeňský valčík tak, jak ho známe dnes, ale vyvedl ho z koutu morálně podezřelých žánrů do světla nejtřpytivějších společenských událostí. Nechme se unést pohybem této okouzlující hudby a dovolme si na moment zapomenuté romantické touhy…
Pořadatelem festivalu je obecně prospěšná společnost Mezinárodní centrum slovanské hudby Brno, o.p.s.