More selected projects

Lukáš Macháček
Vracím se ke svým kořenům

 

Módní návrhář Lukáš Macháček (*1989 v Olomouci) představuje ve spolupráci s Moravskou galerií jedinečný výstavní projekt, jenž vítá návštěvníky od 24. 4. 2026 v interiérech Jurkovičovy vily v Brně-Žabovřeskách.
Lukáš
Macháček je na tuzemské módní scéně známou osobností, jeho styl je specifický sofistikovanou kreativitou, vypracovanými siluetami, okouzlujícím vrstvením. Společným jmenovatelem všech modelů je dominance černé barvy. Pánské i dámské kolekce vycházející z klasické elegance koření přitažlivou rebelií a hlásí se v nich k jednoduchosti, kombinovatelnosti a nositelnosti. Inspiruje se historií odívání, tradicí, krejčovským řemeslem. V nejnovějším časosběrném projektu, který vrcholí v Jurkovičově vile, se vrací ke svým moravským kořenům, vrstvám tradic, kolektivní paměti, lidové moudrosti a magii.

 

machacek-luk-1000-1machacek-luk-1000-1

 

Výstava rozvíjí prostředí domu, jeho ducha i kouzelnou atmosféru příběhem, jehož středobodem je žena a její oděv. Ten není pouhou slupkou nebo ošacením. Je symbolickým souhrnem těchto vrstev, zhmotněných v jednotlivých oděvních součástkách. Každá má svůj funkční, ale i magický smysl, který rezonuje sám o sobě, a v celku vyznívá jako harmonický mnohohlas. Proto i výstava vypráví „příběh“ v několika vrstvách – časových, prostorových, formálních. Prolíná se zde minulost a tradice se současným espritem a představou o věcech příštích, propojenou s magickým rituálem čtení budoucnosti z karet.

Lukáši, kolekcí Hanácká a výstavou, která na ni navazuje, se vracíš ke svým kořenům?

Ano, je to poprvé, kdy nacházím inspiraci na své rodné hroudě, když to tak řeknu. V moravských tradicích, v tom, co je mou součástí už od malička. Trávil jsem jako dítě každé prázdniny na vesnici. Tradice a folklór byly a jsou součástí mých dětských zážitků, vryly se mi do paměti jako něco přirozeného…
Minulý rok v prosinci jsem cítil, že potřebuji nějaký mentální a sociální restart. A návrat domů, k těmto mým dávným zážitkům, mi přinesl vnitřní mír. Chtěl jsem ten pocit zvláštního klidu a zázemí zhmotnit. A taky jsem chtěl ukázat, že máme v současné módě v tomto ohledu na čem stavět. Pořád hledáme inspiraci v zahraničí, a přitom „sedíme“ na takovém nádherném pokladu. Takže se vracím ke svým kořenům, protože už byl čas. A protože není potřeba pořád tvořit, co tu ještě nebylo. Tradice, kroj, nádherné výšivky, všechna ta dokonalá ruční práce, to je bezedná nádoba inspirace. Mě navíc úplně pohltila.

Jak vznikla idea této kolekce a spolupráce s Evou Sýkorovou Čomborovou a s Moravskou galerií?

S Evou se známe dlouho, už jsme spolupracovali. Tentokrát je to opravdu intenzivní a hluboká kreativní spolupráce. A vznikla vlastně náhodou. Jednou večer mi Eva zavolala, co právě dělám, a já už měl tehdy několik modelů z Hanácké hotových, ale čelil jsem určité liknavosti ze strany potenciálních investorů. Lidové tradice nebo kroj jim nepasovaly do konceptů. Ale já se toho nechtěl vzdát, protože jsem tomu věřil. Přišla Eva a uvěřila taky. A pro nás oba se z toho stal srdcový projekt. Ona stojí také za propojením s Moravskou galerií. Protože kde jinde a s kým jiným na takovém projektu spolupracovat než s institucí, která pro současnou módu dělá tolik. A kde jinde udělat svatostánek téhle kolekce než na Moravě.

Narodil ses na Moravě, ale většinu svého profesního života žiješ v Praze. Myslíš, že tě tvoje rodiště nějak ovlivnilo?

Sám jsem docela dlouho vesnicí, kde jsem dojil krávy a kozy, opovrhoval. Chtěl jsem žít ve velkém městě, dobýt velký svět. Vážit si vlastních kořenů mě přiměl až čas a já se zase z těch červených koberců, o kterých jsem kdysi snil, zatoužil vracet zpátky do zázemí, z něhož jsem vyšel. Kde je vše přirozené, klidné, normální. Stačí mi jedno odpoledne tady a cítím se doma a klidný. Je zvláštní, že třeba v Praze poznám Moraváka okamžitě, i když nemá přízvuk. Podle srdečnosti a laskavosti, která se většinou nevytrácí. Vše je hned snazší a příjemnější. Příští rok oslavím patnáct let na módní scéně a je pro mě momentálně největší koncepční vrchol to, že dělám na kolekci na téma základního oděvu, který moji předci na Moravě nosili po staletí…

Moravu má většina lidí spojenou s vínem, folklórem, kroji… Kroj je pro Moravany něčím posvátným, nedotknutelným. Ty jsi Moravák a módní návrhář, odvážil ses pracovat s ním v této kolekci?

Velmi. Ona je v téhle práci jen tenká hranice mezi módou, pohádkovým kostýmem a sentimentálním kýčem. Pracujeme se základními střihy krojových součástek převedenými do moderny. Jsou tam samozřejmě i kousky a looky velmi extravagantní a do běžného života jen obtížně použitelné. Jsou určené na „black tie eventy“ nebo na červený koberec. Nicméně tyto oděvy jsou složené ze spousty vrstev, stejně jako je tomu u lidového oděvu. Je tak možné každý model dekonstruovat a některé jeho vrstvy jsou velmi dobře využitelné a kombinovatelné i pro denní nošení. Je to trochu rebelie i respekt dohromady. Jsou tam nové moderní siluety vycházející z forem kroje, přesouval jsem linie předních a zadních dílů, hrál jsem si s tvary i detaily, které jsem někde protáhl, zvětšil. Vše ale jen tak, abych uchoval ducha kroje. Myslím, že se mi podařilo vytvořit něco nového, nositelného, co se s úctou vztahuje k tomu, co považuji za cenné.

 

machacek-luk-1000machacek-luk-1000

 

Je kolekce Hanácká v něčem odlišná od tvé dosavadní tvorby? A jak bys ji popsal?

Vymyká se zcela mé dosavadní tvorbě. Především je nová i tím, že je to koncepčně artová věc a vzniká ve velkém realizačním týmu lidí, kteří si ten projekt vybrali a je to pro ně tudíž radost víc než práce. A to i přesto, že jsme se ani tady nevyhnuli nějakým potížím a bojovali s časem. Ale neuhnuli jsme od původních záměrů, neslevili na kvalitě materiálů nebo zpracování. Snažíme se tlačit tu vizi od začátku do konce bez kompromisů. A myslím si, že se nám to daří.

Na kolekci kurátorsky a kreativně spolupracuje Eva Sýkorová Čomborová. Je taková spolupráce v módním prostředí běžná? V čem je jiná a co ti jako autorovi přináší?

Jsem moc rád, že mám vedle sebe někoho, kdo věcem rozumí, s kým můžu konzultovat a kdo si vždycky udělá čas, jako je Eva. Taková spolupráce by měla být v módním prostředí častější. Je strašně důležité mít při procesu tvorby nablízku nějakou spřízněnou duši, buď učně, nebo múzu, jakou mám já v Evě. Sofistikovanou, vzdělanou bytost, která stojí nohama na zemi a jejímuž úsudku důvěřuji. Koneckonců v historii a u velkých návrhářů tomu tak bylo.

Tvoříš kolekce i dramaturgii vlastních módních přehlídek. V Jurkovičově vile bude tvá první výstava, což je pro tebe nová zkušenost. Na co bys návštěvníky nalákal?

V Jurkovičově vile nenajdete jen oblečené figuríny. Odehrává se tam příběh. Je tak trochu můj, ale je i všech, kteří se na něj naladí. Je o uvolnění, o svobodě, o schopnosti nadchnout se, o odvaze plnit si sny, o naději, že kolem sebe máte lidi, kteří vidí svět podobně jako vy, a stačí je jen najít. Je to příběh, který se mohl ve vile odehrát jednou, dvakrát, mnohokrát. 

 

machacek-luk-1000-2machacek-luk-1000-2